Objev českých vědců umožní v budoucnu získat kmenové buňky pro léčbu cukrovky, poruch krvetvorby nebo poškozeného nervového systému mnohem rychleji z buněk tělních. Odpadly by etické problémy při používání lidských zárodků, informoval Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Tým Petra Svobody zjistil, že potlačení "malé RNA" v buňkách umoňuje a usnadňuje vznik kmenových buněk v tělních buňkách. "První, zatím nepublikované, výsledky z experimentální přípravy myších kmenových buněk tuto domněnku potvrzují," uvedl Svoboda.

"Zjednodušeně řečeno, v blízké budoucnosti bychom díky tomuto objevu měli být schopni připravovat kmenové buňky z tělních buněk mnohem úspěšněji," uvedl s tím, že úspěšná a kontrolovaná produkce kmenových buněk bude potom zásadní pro programy buněčné terapie, ať už jde o napravování poruch krvetvorby, poruch produkce inzulínu či opravy poškození nervového systému.

Donedávna bylo podle Svobody možné získat kmenové embryonální buňky pouze z embryí, u člověka z přebytečných embryí z programů asistované reprodukce, což s sebou neslo řadu etických a jiných problémů.

Malé RNA, takzvané mikroRNA, jsou důležité negativní regulátory genů. MikroRNA kontrolují aktivitu jiných genů tím, že se specificky váží na konce RNA produkovaných těmito geny a blokují jejich aktivitu (produkci proteinů = bílkovin). Zhruba tisíc různých mikroRNA reguluje až jednu polovinu z necelých 30 000 genů v lidském genomu. Role mikroRNA je významná pro správnou funkci genů v jednotlivých buněčných typech (neuronech, krevních buňkách a podobně) a pro jejich správný vývoj. Bez mikroRNA se tělní buňky správně nevytvoří.