Svádovští občané už řadu let bojují se střekovskou radnicí kvůli řadě věcí. Nyní je důvodem jejich boje sousoší Tří králů s pietou, které bylo ze Svádova přestěhováno na Střekov, opraveno a zde má taky podle střekovské radnice zůstat. Obyvatelům Svádova se to nelíbí. Těžko ovšem sami sousoší přestěhují. Památka se o víkendu dočkala i požehnání.

„Mnozí by si mohli myslet, že nás taková věc jako je sousoší vůbec nezajímá, ale my bydlíme ve Svádově již řadu let, a tak se nás tyto akce velmi dotýkají. To, že o nás Střekov nejeví příliš zájem, je známá věc, ale sebrat nám takovou památku, to se přeci nedělá,“ vypráví Miroslav Mikulenka ze Svádova.

Vše začalo, když střekovská radnice nechala přestěhovat sousoší, které původně stálo na soukromém pozemku a jeho majitel si jej tam nepřál, do parku T. G. Masaryka na Střekově. Na její zrestaurování získali od ministerstva dotaci 900 tisíc korun, které měly chátrající památku zachránit. Přestěhovat sousoší pryč ze Svádova doporučil Památkový ústav, vybral i nové náhradní místo. Protože socha odbornou pomoc restaurátorů již potřebovala. Je jím právě střekovský park, kde dostalo sousoší tento víkend požehnání. I na této akci se objevili odpůrci přestěhování a s nápisy v ruce typu: „Požehnaná krádež“ či „Masaryk by brečel“, dávali přítomným najevo svůj nesouhlas.

Svádovští chtějí sochu zpět. Jenže přestěhováním by byly porušeny podmínky dotace, díky které bylo sousoší opraveno. Obyvatelé Svádova tak nyní stojí ve slepé ulici. Pokud by se jim opravdu podařilo památku přestěhovat zpět, hrozilo by navrácení dotace. Památkářům se prý vhodné místo pro umístění sochy na území Svádova nalézt nepodařilo, proto se nakonec rozhodli pro střekovský park. Stěhování tak posvětili nejen střekovští úředníci, ale i ministerstvo kultury a ústečtí i národní památkáři.

Lucie Prosková



Zámek místní rozebrali na stavbu svých domů a zahrad

Obdobně jako většina příhodně položených míst Ústecka má Svádov stopy po osídlení již v prehistorické době. K osídlení lákal svou příhodnou polohou podlouhlý vrch Hradiště ležící východně od dnešní obce. V roce 1897 tam ústecký novinář a archeolog Adolf Kirschner nalezl poklad bronzových předmětů lužické kultury. Z významnějších archeologických nálezů můžeme jmenovat rozsáhlejší slovanské pohřebiště.

Nejstarší písemná zmínka o Svádovu je v listině českého knížete Bedřicha z r. 1188, v níž kníže potvrzuje dřívější darování Svádova a okolních obcí velmožem Hroznatou řádu johanitů. Zanedlouho však přešel Svádov do královského držení. Vznikl zde opevněný hrad. Bedřich ze Salhauzenu postavil na místě starého svádovského hradu renesanční zámek.

Z původního hradu zbyla pouze věž a část hradeb. V 18. stol., kdy Svádov jako šlechtické sídlo ztratil podstatně na významu, začal zámek chátrat. V r. 1801 byla do něho přemístěna škola. Zanedlouho však v r. 1814 zámek vyhořel a již více nebyl obnoven. V 70. a 80. letech minulého století svádovští občané rozebrali zbytky zámku na stavební kámen.

Při stavebních pracích v r. 1896 byl v prostoru starého zámku učiněn významný nález. Jedná se o kachel se sv. Václavem, který pochází z období husitské revoluce. Kachel, nyní uložený v ústeckém muzeu, původně sloužil jako ozdoba horní části kamen. Užívání svatováclavských motivů na středověkých kachlích je běžné. Svádovský kachel je unikátní tím, že zemský patron drží v ruce korouhev, na níž je znázorněn nepochybný symbol husitství - kalich. Otázkou zůstává, zda byl kachel vyroben na Ústecku a zda nějak přímo souvisí s bitvou na Běhání v r. 1426. Vzhledem k tomu, že výjevy na středověkých kachlích přinejmenším signalizují politické a ideové přesvědčení uživatelů kamen, které byly z kachlů postaveny, můžeme v případě svádovského kachle zcela oprávněně soudit, že husitská tradice zapustila na Ústecku již v 15. století své kořeny.

V roce 1980 byl Svádov, jako mnoho jiných okolních obcí, integrován k Ústí nad Labem.

zdroj: www.usti-nl.cz/dejiny