"Další očkovanou skupinou pak budou lidé s chronickým kardiovaskulárním onemocněním, teprve po nich naočkujeme pracovníky kritické infrastruktury. Zde jsme po dohodě s hasičským záchranným sborem vytipovali pracovníky v energetice, dopravě, vodním hospodářství a informatice a spojích. K nim pak přibudou i zdravotníci a pracovníci v sociálních službách," uvedla Hellerová. Rozhodně nebudou přednostně očkováni politici.

Počítá se s tím, že z plánované dodávky 500 tisíc vakcín dostanou chronicky nemocní 250 tisíc dávek, 160 tisíc zdravotníci a 90 tisíc lidé v krizové infrastruktuře.

Do konce týdne bude mít ministerstvo také k dispozici seznamy praktiků, kteří budou látku očkovat a vytipovaná očkovací místa v jednotlivých krajích. Zdravotní pojišťovny pak musí také ministerstvu co nejdříve vytipovat chroniky, kterých se očkování bude týkat. Tento seznam pak ještě opět prověří praktici. Vše musí být hotové do konce října.

Ministerstvo původně počítalo, že se začne očkovat už od poloviny října. Pandemický plán rozděluje lidi do třech rizikových skupin, mezi tou první a nejvíce rizikovou jsou těžce nemocní. Jde o nemocné s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí, zánětem průdušek, plicní fibrózou, těžkým astmatem.

Česko zatím nepočítá ani s naočkováním více lidí v souvislosti se studiemi, které tvrdí, že pro imunitu stačí jedna dávka očkovací vakcíny. "Zatím existují na toto téma tři studie, jedna americká a dvě evropské. Je ale potřeba je potvrdit. Očekávám, že v horizontu tří týdnů se tak stane a evropský dozorový úřad vydá doporučení," řekl hlavní hygienik České republiky Michael Vít.

Očkování proti prasečí chřipce nebude v Česku povinné ani pro vytipované skupiny. Lidé je tak mohou bez sankce odmítnout.
V České republice od začátku pandemie prasečí chřipky onemocnělo 296 pacientů, v Evropě jich pak bylo přes 54 tisíc, 174 lidí z tohoto počtu zemřelo.