Každý prostředek uměle navozující spánek je s výjimkou léků na přírodní bázi více či méně návykový. Zejména když se bere po delší dobu. Jednoznačnou závislost vyvolává i uspávání pomocí alkoholu, požívaného třeba jen v malých dávkách.

Nejméně čtvrtina Čechů se domnívá, že má alespoň občas problémy s nespavostí, desetina dospělé populace tvrdí, že špatně usíná v podstatě každý den. Bezesnou noc vyvolanou přemítáním nad osobními problémy prožije čas od času každý, kde ale leží hranice toho, kdy člověk není schopen nedostatek spánku zvládnout vlastními silami a měl by se obrátit na lékaře?

Profesor Oldřich Vinař, přední český odborník na insomnii, poukazuje na to, že řada lidí se naučila již v dětství spát příliš dlouho a zároveň povrchně a postupně se zkracující dobu spánku v dospělosti považuje ze příznak nespavosti. Domáhají se pak u obvodních lékařů hypnotik nebo problém řeší nadměrnou konzumací alkoholu.



„Insomnie je často jen hromosvodem pro problémy, které nesouvisejí primárně se zdravím konkrétního člověka a je v podstatě vyjádřením určitého hypochondrického postoje k životu,“ říká.

Úkolem odborníka je podle něj určit, zda se v jednotlivých případech jedná o nespavost akutní či chronickou a kde jsou její pravé příčiny. Nesnadné je to tam, kdy příčina daných problémů má reálný základ a intenzita starostí, které si člověk dělá, odpovídá její závažnosti, např. při vleklém rozvodu či ztrátě zaměstnání.

Mezinárodní klasifikace nemocí uveřejněná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) přitom definuje nespavost jako narušení spánku vyskytující se alespoň třikrát týdně po dobu nejméně jednoho měsíce.

K hypnotikům sahat jen výjimečně

K předepsání hypnotik, byť se dnes vyrábí řada takových, která jsou netoxická, by měl každý lékař přistupovat s velkou opatrností. Při jejich nasazení převládají totiž u pacienta obě stadia lehkého spánku, méně pak obě stadia hlubokého spánku a ještě méně spánek se sny, který je nejdůležitější pro to, aby se lidský organismus v noci náležitě zotavil.

„Každý případ je zapotřebí posuzovat individuálně, protože nespavost vyvolává celá řada faktorů,“ říká profesor Karel Šonka z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Velkým problémem při vzniku spánkových poruch byl u nás dříve směnný provoz, od kterého se naštěstí postupně ustupuje, dnes je to především stres související z přílišným pracovním vytížením.“

V ČR neexistují žádná podrobnější studie zabývající se nespavostí, předpokládá se ale, že vážnějšími poruchami spánku trpí tak jako v západní Evropě až patnáct procent populace. Pomoci jim mohou speciální čaje, autogenní trénink, případně psychoanalýza. Prášky by měly být vždy až posledním z prostředků, k nimž má člověk sáhnout.

K předepisování hypnotik se přitom u nás v minulosti přistupovalo značně benevolentně. Jen rohypnolu, který začal být na recept s modrým pruhem až v roce 2003, aby byl o tři později stažen z prodeje, se svého času prodávalo až jeden milion balení ročně.

Klasickou architekturu spánku charakterizovanou pěti fázemi od nejlehčího až po spánek snový brutálně narušovaly barbituráty, hojně používané do 60. Let. Ty později nahradily benzodiazepiny, které ale měly rovněž řadu nežádoucích účinků včetně vývinu demence v případě nadužívání.

Za melatoninem na Slovensko

Dnes existuje již čtvrtá generace hypnotik zahájená v roce 1998 zopiclonem a o čtyři roky později zolpidem. Ten se prodává na lékařský předpis pod obchodní značkou stilnox.

„Většina nově registrovaných hypnotik, jako je stilnox, se předepisuje na období čtyř týdnů, kdy nehrozí vznik závislosti,“ říká prof. Šonka. „Hypnotika na přírodní bázi, jako je baldrián, jsou oproti tomu návyková jen minimálně.“

Při předávkování lze nežádoucí účinky pozorovat ovšem i u baldriánu, včetně třesu rukou, omámenosti a rozšíření zorniček, zatímco u stilnoxu bylo při nadměrném požití zaznamenáno dvojité vidění, deprese či poruchy hybnosti.

V poslední době se do Evropy rozšířil z USA, kde je běžně v prodeji, melatonin, neurohormon produkovaný epifýzou (šišinkou mozkovou), který má řadu dalších blahodárných účinků a podle některých zdrojů zpomaluje vznik a šíření rakoviny. V ČR ale zatím není na seznamu registrovaných léků a tak jej musí Češi nakupovat na Slovensku či v Polsku.

„Melatonin má velmi vysoký bezpečnostní profil,“ zdůrazňuje prof. Šonka, podle kterého nebyla u tohoto prostředku zatím navíc prokázána ani žádná návykovost.

Z přibližně 2,7 milionů balení přípravků proti nespavosti dodaných loni na náš trh představují hypnotika čtvrté generace na bázi zolpidemu, jako je stilnox, více než čtyři pětiny celkového množství, benzodiazepamy necelou jednu pětinu. Léků na přírodní bázi, jako je baldrián, se prodalo jen několik desítek tisíc balení.

Pivo, nejčastější autopředepisovaná droga

To se podle něj ovšem v žádném případě nedá říct o pivu, jehož nadměrné požití dokáže navodit spánek velmi hluboký.

„Lupulin, účinná látka chmele má jistý psychotropní účinek,“ říká. „Po pivu, které je u nás nejčastěji autopředepisovanou drogou, se snadno usíná, spánek ale není kvalitní.“

Člověk, který nedokáže usnout bez požití byť jen dvou piv, by podle něj měl vyhledat lékaře.

Alkohol všeobecně zastavuje produkci vasopresinu, hormonu vylučovaného hypofýzou, podvěskem mozkovým. Vasopresin reguluje činnost ledvin a pokud člověk před spánkem požije alkohol, jeho močový měchýř se plní intenzivněji, než kdyby pil pouze vodu.