Některé poruchy spánku mají na svědomí geny, za jiné si člověk může sám nezdravým životním stylem a přílišným podléháním stresu.

Někomu stačí spát pět hodin a je čilý jako rybička, jiný se nemůže nikdy dospat. Někdo neusne před jednou, další musí do postele nejpozději v deset. Biologické hodiny, které má každý člověk v hlavě, odměřují náš čas nejenom na roky, nýbrž i na hodiny a určují mimo jiné i to, kdy máme chodit spát a kolik hodin máme v posteli strávit, abychom normálně fungovali.

Tým vědců okolo profesorky Jing-Chui Fuové ze Stanfordské univerzity v kalifornském Palo Altu zabývající se intenzivně tzv. syndromem zděděného posunutí spánku (FASPS) nyní přišel na stopu genetické mutace, která zřejmě ovlivňuje průměrnou dobu, kterou ke spaní potřebujeme v dospělém věku.

Novorozenci se přes den i v noci probouzejí jen na krátký časový úsek kojení, batolata spí v průměru dvanáct hodin. O dospívající mládeži je známo, že potřebuje enormně dlouhou dobu k tomu, aby se náležitě vyspala. Člověk důchodového věku spí málo a špatně. Někteří lidé si ale vystačí s minimem spánku po celý život.

Suprachiasmatické jádro

Pětašedesátiletý Vietnamec Hai Ngoc nespí od roku 1973, kdy prodělal záhadnou infekci, která zřejmě vyvolala genovou mutaci, jež u něj narušila fungování suprachiasmatického jádra, shluku mozkových buněk, v němž se kříží nervy přivádějící světlový vjem ze sítnice a který představuje ony biologické hodiny upravující u člověka tzv. cirkadiánní rytmus střídání dne a noci.

V roce 2001 identifikovala profesorka Fuová v genu označeném jako Per2 mutaci, která zjevně vyvolává syndrom zděděného posunutí spánku a která způsobuje, že někteří lidé musí chodit do postele již v šest či sedm hodin večer.

„Po tomto objevu nás kontaktovala řada lidí s poruchami spánku a my jsme začali shromažďovat vzorky jejich DNA,“ prozradila Fuová v rozhovoru pro časopis Science. Na jejich základě nyní objevila se svým týmem další genovou mutaci, která podle ní spíše než načasování spánku ovlivňuje délku jeho trvání.

Zmutovaný gen kupříkladu našla u dvojice žen, matky a dcery, které si obě vystačily se šesti hodinami spánku, zatímco zbytek jejich příbuzenstva, u nějž se mutace nevyskytovala, spal pravidelně osm hodin denně.

Vědci ze Stanfordské univerzity následně vpravili zmutovaný gen DEC2 do laboratorních myší. Ukázalo se, že myši s implantátem spí o hodinu méně než ostatní hlodavci, kteří byli do pokusu zahrnuti.

„Už delší dobu je nám jasné, že poruchy spánku jsou podmíněné geny,“ tvrdí neurobiolog Paul Schaw z Washingtonovy univerzity v St. Louis ve státě Missouri. „Nespavost je ale podle všeho ovlivněna hned několika typy genů.“

Profesorka Fuová, která sama potřebuje alespoň osm hodin, aby byla náležitě vyspaná, tvrdí, že podobné problémy by bylo možné zmírnit, pokud by se podařilo vyrobit lék obsahující proteiny kódované zmutovanou formu genu DEC2.

Všechny prostředky na spaní jsou návykové

Posunuté spaní, kdy je někdo „skřivánek“ a jiný zase „sova“, není to nejhorší, co člověka může potkat. Problém řady „sov“ spočívá v tom, že spí nepravidelně a dlouho nemohou usnout.

Podle předního českého odborníka na spánkové poruchy profesora Oldřicha Vinaře se až čtyřicet procent populace ČR domnívá, že trpí nespavostí, ačkoliv se ve většině případů jedná o přechodné poruchy spánku, které pominou, jakmile pomine jejich příčina. Nespavost totiž nemusí být vrozená a tedy podmíněná geneticky. Řada lidí jen nepatřičně reaguje na problémy v práci či neshody v manželství, před usnutím je začne probírat a následně nespí.

To, zda člověk trpí vážnou formou nespavosti, lze zjistit pouze ve speciální spánkové laboratoři pomocí celonočního snímání EEG, elektroencefalografického vyšetření, jehož výsledkem je křivka zachycující během spánku mozkovou aktivitu.

Vinař přitom připouští, že v některých případech, kdy nezabrala psychoterapie, nezbývá nic jiného než nasadit hypnotika. Ta jsou ovšem návyková, přičemž nejnebezpečnější účinky mají v tomhle ohledu barbituráty. Jistou formu závislosti vyvolávají i přírodní preparáty a návykové je koneckonců i pravidelné pití piva před spaním.

Zdravý spánek zaručí hlavně zdravý životní styl a důsledné vyhýbání se stresu.

Jako nespavost je odborníky definován stav, kdy člověk pravidelně potřebuje třicet minut na to, aby usnul, a v noci se vzbudí na nejméně tři minuty alespoň čtyřikrát nebo, kdy ho poruchy spánku sužují alespoň tři dny v týdnu a to po dobu nejméně jednoho měsíce.